Chci býti po smrti svatý
a nad hlavou mít svatozář,
nosit šaty celý zlatý,
též andělskou chci míti tvář.
Znát mě budou v každém kraji,
pomodlí se ke mě v taji,
já si budu hovět v ráji,
vidouc, že se mi svět klaní,
pokynu mu z nebe dlaní.
Ve snu je to všechno hezký,
skutečnost je ale jiná,
čekají mě hromy, blesky,
svědomí mi tíží vina,
to je konec, věř mi,
čert už je za dveřmi...
...buch, buch, buch.
Zpytuješ svědomí? Jen do teho, jistě se Ti uleví... s vinou jen těžko můžeš býti andělem, ale chybovat je přecik lidské... tož, věřím, že jednou, za několik hodně let se to stane a třebas se u nebeských bran potkáme.
04.02.2009 17:10:00 | NikitaNikaT.