Tužka tiše
po papíře
verše píše.
Letí slova
a dokola
zas a znova.
Hlava moje
má ten dojem
že je zdrojem.
To se mýlí
srdce kvílí
já jsem v cíli!
Duše zase
naštvala se
že já to jsem
kdo to tiše
po papíře
verše píše.
Okřiknu je
vím už svoje
tužka to je…
Hmmm... ale u mě to tak nefunguje, nejprve tužka, pak oprava, pak počítač...
14.12.2009 19:57:00 | Agatka
Pěkná říkanka, docela by se mi líbila v dětském slabikáři,pokus se jich napsat víc!Ráda se vrátím.
05.12.2009 22:38:00 | jaroslava anna