jedno písmeno dokáže i urazit

obyčejný překlep ve větě

a ona váha
neví

trochu se v pochybnostech topí
snad scénu ztropí
vybouchne

jak na to přišel nafoukanec

 
měli jsme víno
dobrej žvanec
a vázu plnou
jeřabin

slova se nesla
podél hran stolu
bylo nám skromně
po letech spolu

 

oči po stejných stezkách

osud nutil jít

říkal mi slova

pěkné a túze

 oči mu bloudily v mé nové blůze

a mě to asi

snad že zas lilo

..nevadilo

 

 

sklenky si cinkly

křehké a v lesku

naše rty splynuly

při velkém třesku

vášně a touhy

po léta skryté

a pak tam zůstaly

nedopité

 

chvíli se snažil rozepnout

firemní halenku

boty zout

nějaké chutě hnal po mém těle

neptal se rozdával

 odměny směle

 

 

a pak mi řekl

po aktu lásky

teď přišel čas i na otázky

když mé prsty pouštěl

šeptal

celkem krutě

 

lásko..

„maluji tě“