Po Valentýnovi

 
                    PO VALENTÝNOVI
     
     Tak už je za námi ten prapodivný svátek,
     přidal se k MDŽ, ke Dni dětí, ke Dni matek;
     ba i ke svátku práce – prvnímu máji,
     k velikonocům, kdy s pomlázkou si chlapi hrají,
     k vánocům, kdy na nervy mnoha z nás
     brnká jeho druh, ten americký Děda Mráz.
     
     Popatlal tu kde co cukrovou vatou,
     kdo nevyznal druhu lásku svatou,
     tak jak si žádá svatý Valentýn,
     jako by nebyl, prostě není in.
     
     Pro tenhle cajdák vůbec nemám vlohy,
     radši bych vzýval praslovanské bohy;
     ti přece také ctili ženu, matku,
     a lásku, po nich na památku
     jsou svátky jara, s tou pomlázkou a s vejci.
     Mně žádní importovaní strejci
     nemusí říkat, kdy komu mám dát
     najevo, že prostě ho mám rád.