Anotace: 21.10.2015 - ? , Slzy, které svět nevidí
Každému z vás jsem prý podoben
v koutě však sedávám raději
přikryt pláštěm ticha
podpadkem boty ušlápnutý
já nebyl nikdy miláčkem žen
jen těžko vstoupím do dějin
prý zůstanu zapomenutý
a tak si aspoň nacpem břicha
Jo jídlo mám rád
slanečka, ředkev a houbičky
a taky slzu vodky
však nikdy jsem nebyl ve světě
Kam měl bych se hnát ?
Já člověk maličký
co ze strachu mu šili botky
a strach nese si i na hřbetě
Když plížím se na ránem
tiše přes práh domu
dávno už skončila hodina večerní
spát šli i kamarádi
mě za dveřmi čeká jenom hněv
Žena hned spustí vysokým sopránem
že prý jsem opilec, obluda k tomu
já inspektor školy klášterní
tak mějte mě rádi...
váš milý človík Dvojetočjev
Ten začátek je velmi povedený a líbí se mi použití slov takové co se zaseknou ale dál už mi to moc nebralo tím ovšem neříkám že je to špatné na to nemám ani právo hodnotit neb sama mám velké mezery jak v psaní tak i ve znalosti poezie atd.A vstoupit do dějin stát se legendou? No Alexandr Veliký kdysi řekl..když vstoupíte do dějin a stanete se legendou jste zároveň i nejosamělejší ;)
25.01.2016 09:50:58 | xoxoxo
Ahoj Vesmířanko, nevím ani mě nepřísluší moc soudit. Vlastně jde jen o takovou poctu, vzpomínku první větší roli co jsem v divadle hrál. Tak asi jak ten člověk působil na mě :-) Snažil sem se popsat "Chlapa pod pantoflem, co dostává doma kapky do ženy " :-) Ten charakter mu už vepsal jiný slavný pán a možná paradoxně už i do dějin vstoupil :-) Ty hry jsem si zamiloval a chtěl bych nějak napsat o všech co tam vystupují, třeba se to povede .-) Tobě díky za zastavení se a že Ti stálo za to komentovat a donutit i mě se zamyslet :-)
30.01.2016 16:14:35 | Madanik