Je jaro, Jaromíre

mrtvolo

křičí dáma plných rtů

a dráždivým smíchem

popichuje

ukňouraného manžela

✴✴✴

pan bačkora plevelný

v podobě nafouklého

sáčku od svačiny

polyká jed 

od včely medonosné

a tiše si skuhrá

v uzoučké dolině

rozpuštěných

✴✴✴

dáma lstivě kličkuje

a provokuje chudinku k činu

 špásuchtivě

plní ješitný košíček

chcíplé čudličky

✴✴✴

až najednou

hřmotný bohatýr

povstane a povídá

jsem uhlí

rozdělej oheň

ať vzplanu