Druhý den vánoční
Druhý den vánoční
druhý den vánoční.
Sníh padá zas,
rolničky v dálce zní,
jen smutný muž,
zahřívá lavičku.
Mráz jako rúž,
a vločky na víčku.
Ten smutný čas,
čas již se vydat k bytu.
Navzdory všem těm krás.
Jen s taškou z igelitu,
a v hlavě panika,
první krok nejtěžší je,
slib myslí utíká:
víc už se nenapije.
Tu náhle, z jeho igelitky,
vykoukne kapr. Bez výčitky:
„Kámo, chceš vědět, jak mi je?
Já přežil tydle divný svátky,
můžeš mě do vln hodit zpátky,
neb tebe stará zabije.“
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskNenadávej si pitoma. není to pravda. mně se Tvá báseň líbí.
26.12.2019 20:03:45 | Anděl
Bo ses hodná holka
26.12.2019 21:42:39 | praetorian
Ladíš báseň od smutku. Nakonec k poznání, že i smutek dokáže vlastnit úsměv. Fajn.
25.12.2019 14:18:48 | šerý
:))) ano, ale zároveň jsem to chtěl ladit, první sloka idylická, ňákej rytmus, ale shodnej, nahodim trochu smutku, ale nebude se vědět proč. Druhá rytmicky jiná ale furt rytmická. Aby čtenář zaregistroval, že něco se změnilo. Pomalu ukazuju, v čem je průser, chlast. Třet, úplně jiná, popírá idylku a tradičně, pitoma pretorian si z toho dělá prdel :)))
25.12.2019 18:30:03 | praetorian
Propásl vánoce,
hlavně, že se vzbudil.
Kapra do vody pustí,
bude rád, že přežil. OBA ^ST^ :-D ;-)
25.12.2019 13:13:58 | jenommarie