Na Mošnovském letišti,
musím projít rámem,
když ten přístroj zapiští,
ztuhnu vám jak kámen.
Žena tiše hudruje,
velice je bledá,
strážný mě hned šacuje,
teroristy hledá.
Proč to vlastně houkalo,
teď si hlavu láme,
děsně mě to naštvalo,
omluvte se pane.
Záhada je rozťatá,
víme, co to bylo,
moje srdce ze zlata,
přístroj pomýlilo.
Kéž je takových víc, Psavečku
07.03.2023 22:43:45 | Emily Říhová
Ještě že to, srdce zlato, nechtěli celníci proclít*
07.03.2023 22:24:35 | šerý
Pěkná báseň. Ale mít srdce ze zlata je někdy problém. Ráda jsem četla a ráda dávám ST. Daniela
07.03.2023 19:20:15 | danaska