Zapovězená vášeň

Procházejíc přes čarovné lesy a louky,
počínaje opět své zbloudilé toulky,
dumajíc nad vášní, která mi chybí,
hledám zde něco, co se mi líbí.

V borových lesích se skrývají lelkové,
však co to zřím v dáli u cesty štěrkové?
Koloucha v příkopu, poklidně snícího,
či vidím snad člověka v porostu bdícího?

S váháním pomalu plížím se blíže,
abych se podíval, co je to níže...
Hnijící mršina zející z půdy!
Radostně napínám všechny své údy!

Kochám se rozkladem na zemi ležícím,
zčernalým masem u nohou mých tlejícím.
Koukám jak červi se hemží a lezou si,
a všichni kousíček masíčka nesou si.
Nemoh' jsem přestat hledět v ten skvost,
když pomalu začali hlodat i kost.

V tu mouchy se rozlétly vůkol všech stromů,
já shledal jsem, že je čas zamířit domů.
Nasál jsem naposled mrtvolný pach,
a o vášeň v životě neměl již strach.
Potěšen pohledem na mršiny chlad,
ukojen jest můj po vášni hlad.