Dneska si jdu zaplavat

Vlna jde a za ni druhá,

ačkoliv je zima tuhá,

stále tam a zpátky, zas,

nesevřel je dosud mráz.

 

U břehu pak mráz je chytí,

stříbrnou je sváže nití,

už nebudou dovádět,

zarovná jim ostrý hřbet.

  

Navrchu to vzali z fleku,

vyklepali šedou deku,

na jezero drobně sněží,

úklidem to nazvat stěží.

 

Jdu dnes k vodě! Řeknu doma.

Co jsi říkal, doparoma?!

Co myslíš? Jdu plavat asi?!

Nenamoč si hlavně vlasy!

Na to Ti dám slovo muže,

moje vlasy v barvě kůže,

namočit už nemůžeš,

neurážej moji pleš:-).

 

Rozhovor jak z ústavu.

Vem si něco nahlavu,

třeba čepku s bambulou,

je tam devět pod nulou!

 

Když to doma prošlo hladce,

vyhnuv jsem se další hádce,

vzal si plavky k tomu deku,

naštěstí to nemám štreku.

 

Rychle kráčím sypkým sněhem,

nazvati to možno během.

zahřáti se snažím tedy,

než-li vejdu mezi ledy.

 

Na deku si hodím věci,

nehledám je potom přeci.

Zima jak cyp venku je,

chytrý, kdo se sezuje?

 

Dneska je to na pohodu,

koštuji tu teplou vodu,

zůstaň, ale venku stát,

nebude už o co stát!

 

Kdo měl před tím mokré fusky,

može robiť různé kúsky,

kdyby nohu třel jak frotér,

i kdyby byl eskamotér,

nohu nedá dovnitř přec,

na první pohled to jasná věc.

 

Nechytej tu hlavně lelky,

pokud chceš mu říkat velký,

spěchej domů třeba bos,

než budeš mít malý nos:-)