Jsem přemýšlela

Večer jsem přemýšlela
nad nesmrtelností chrousta,
proč chleba vždy na máslo padá,
zda se v moři měsíc koupá,
a jestli mrak svou cestu zná.

A v tom – myšlenka spásná!
Tak jasná, tak velkolepá!
Vyřeší všechny problémy světa,
i pochopení návodu z IKEA.

Rychle ji zapíši,
než se mi rozptýlí.
Beru tužku a... prázdnota.
Jen černá díra v hlavě zbyla.
Kde je? Kam zmizla?

„No dobře, holčičko, tak hra?
Tohle tě bude, fakt mrzet teda!“
Na co ji nalákám? Myslím na Čokoindiánka.
Aha, už se ukazuje, mrška mlsná!

Počkám si... tiše... a šup s ní do dlaní!
Podívám se – a nic tam není!
Tak snad se brzo vrátí.
Snad ten chroust ještě chvíli vydrží.