obyčejná streda

Obyčejná středa 

Kýtu na židli –
pověsils 

– v předsíni
teď s námi bydlí

a já
zírám: „To asi nedám!

Miláčku… ta židle…padne
„… obavy mám
kytka ze stolu spadne
jinam ji dám!

Kýta visí, kýta vládne!
Židle se láme – padá na kytky.
Maturita z logistiky? Není třeba!
Lásko…
na stole chybí chleba! 

-Ta kýta je královna
– trůní opřená,
u stěny,
kdyby byla vařená…
Nebyly by problémy,
nebyl by boj,
kolem ni  poletuje
mušek roj...

Řidič, bagrista – přežije i krupobití!
jsem optimista
Ale s kýtou na židli?
To je umění živobytí!

Visící kýta – domácí oltář
modlit se k ni? To
radši žalář !
královna vůní,
noblesy,
a ja rvu se za vlasy....

Kýta zas visí, kýta nás ovládá
Vůně se vstřebá– židle jak já nezvládá
Maturita z logistiky? Není třeba!

ó běda běda
A že je obyčejná středa...
Lásko… donesla jsem z lídlu chleba!
rozkroj tu potvoru
a prostři nám u stolu!