Eržika

 

Život bývá nudný, že

je jako funus sám,

jindy se zas odváže,

holduje krutým hrám.

 

Před pár dny mi Eržiku

podšoupnul, všechna čest,

v baru ‘Na Titaniku’,

pak křoví - Boží trest.

 

*

 

Eržiky rty rumové

mě snadno ztopoří,

druhý den tři kingové

mi stojí u dveří,

 

přichází mi zvěstovat

radostnou novinu,

Eržika se musí vdát,

nesu na tom vinu.

 

*

 

Odvezli mě Medvědem

do zpustlé osady,

nejdřív za Baronem jdem,

zda nemá výhrady,

 

Baron si mě prohlédne

z dálky, pak přijde blíž,

k hrudi si mě přivine

a zašeptá: kiš kiš.

 

*

 

V oraništi zapíchlá

cedule Náměstí,

že tam každý pospíchá

nic dobré nevěstí,

 

náhle se dav rozhrne

nevěsta nakráčí,

a mě prvně napadne:

z orálu v jináči!?

 

*

 

Pozdě bycha honiti,

měl honiti jsem dřív,

soustředím se na pití

pálenky z koňských hřív,

 

život bývá nudný, že

je jako funus sám,

přihnu koňské kuráže,

a aspoň zazpívám.