Slovní průjem - 1. díl

Zhudebněná verze AI - SUNO

Zas je tu ta noc,
kdy lezou ven slova jak z pozadí,
někdy mají moc
malou a někdy někoho na zadek posadí.

A kdo mi teď další větu poradí,
když na vedení si sedím?
Jó, pořád sedím,
jako sova hledím
do blba.
No, nejsem já blbá?!
Á, no, tak trochu
milý hochu!
Tak mi inspiraci nahoď,
jinak to bude zase plnej záchod,
jen shoda okolností,
náhod
a co potom s tím?
Když slova paralizujou
tělo a mysl,
kde si volně parazitujou
blbost a nesmysl..
náhody neexistujou,
všechno má svůj smysl
vysokej a ještě vyšší,
nikdo a nic myšlenky nikomu neutiší.

Tak mi řekni teda o čem mám psát,
nebo začnu slova zase z hola ...
kakat.
A tak upustím fantazii
pro tuhle mojí malou poezii
vždyť i proto dýchám a žiji,
proto tu jsem.
Všechno má svůj smysl i sen.
Ale někdy jsme v křeči,
když slyšíme ty kecy a blbý řeči,
co někomu lezou z úst,
když měl by si dát radši půst.
Jó, slovní průjem
nedělá na nikoho dobrej dojem.
Když horší je obsah, větší je objem
a to žádným vzorcem nespočítáš,
ani když titul akademický PhD máš.
Je někdy s podivem,
co dneska vylejzá lidem z pusy ven,
trůní jak na velkým záchodě..
co, kde.. a za kolik mají v obchodě.
Vypustí svý slovní hříčky,
snad aby dosáhli na první příčky,
ze kterých pak stejně na zem sletí,
zametou si svůj práh a smetí,
až konečně poznají svůj smysl v životě
na týhle naší krásný planetě.

A tak i já svůj průjem mám teď
a musím psát,
protože nechce se mi ještě spát.
Skládám do ticha noci
slova, který mám ještě ve svý moci,
který mě prostě napadnou,
a když do rýmu pak zapadnou,
ožijou melodií a v rytmu
posvítí si třeba i na tmu.
A možná tě to pobaví
a možná tě to nebaví..
ale to nevadí..
to vůbec nevadí.
Jó, já jsem Kačka
a tohle je taková moje hnačka,
je to vlastně jenom průjem v myšlení,
asi se v tom už nikdy nezměním,
ani nechci.
Život mi dává každý den novou lekci:
"Jak naučit se vidět světlo ve tmě",
"Jak mít pochopení pro cizí utrpení",
"O tom, jak zbytečnosti vypouštět",
"Umění odpouštět",
"Jak mít ráda samu sebe",
"Jak mít ráda tebe.. a tebe..
a taky i tebe, prostě celý svět",
"Jak užívat si života dary", který nám byly dány,
"Umění ostatním zacelit rány",
"Jak poučit se ze svých chyb" a nedělat je znova
.. a proto tu sedím jako ta sova
protože lekci o tom,
že "Měla bych víc spát, a ne až potom"
jsem celou přeskočila,
a tak jsem se jí ještě nenaučila..