S hlavou na Tvém rameni položenou,
poslouchala jsem Tvůj tichý hlas,
s povídkou Tebou vyprávěnou
tak krásně utíkal večerní čas.
Na čelo dal jsi mi letmý polibek,
na rameno ruku svou jemně položil,
byl to možná Měsíce úplněk,
co naši nespavost tehdy způsobil.
Na stole dva hrnky s horkým čajem
čekaly, až dotknou se jich naše rty,
já však toulala se krásným krajem,
v němž průvodcem byl jsi právě Ty.
Pomalu těžkla moje oční víčka,
jak usedal na ně něžný sen,
na stole dohořívala poslední svíčka
a mě čekal další nádherný den
s Tebou.
Tvoje báseň roztomilá
srdce moje pohladila,
zbloudilý jsem jen poutník,
za tu krásu máš můj dík!
17.07.2007 18:25:00 | Kozoroh 1
Krásné,něžné a moc hezké verše.Líbí se mi tam ten dodatek...s Tebou. To je nádherné zakončení.
08.07.2007 21:10:00 | s.e.n
MOc hezké, trošku Ti závidím, ale přeji Ti lásku z celého srdce. Užívej ji plnými doušky dokud trvá.
08.07.2007 18:11:00 | vandule
Pěkná idylka...
Tak, jak dohořívá svíčka,
přivíráš únavou víčka
a nic víc Tě nezajímá,
duše vrní, mozek dřímá...
08.07.2007 08:53:00 | zzlatý
Svíčka, hrnek čaje,
jen vy dva,to pozvánka
je přímo do kouzelného ráje.
05.07.2007 06:38:00 | frany73