Já vážně už nevím, kudy kam,
všechno zmatené zdá se mi,
s Tebou já létám k výšinám
a s Tebou i padám k zemi.
S Tebou já vždycky vyhrávám
a s Tebou jsem poražená.
S Tebou já v ženu dozrávám
a s Tebou jsem dítě – ne žena.
S Tebou se cítím svobodná
a s Tebou jsem zajatá v kleci.
S Tebou se odrážím ode dna,
a s Tebou ke dnu padám přeci..
S Tebou své sny prožívám
a s Tebou i končí mé snění.
Já vážně už nevím, co dělat mám..
Doufat, že vše se změní?
Dost dobrá, dobrej nápad, originální..
Jen by možná stálo za to dát příště víc času rytmu, co ty na to?:))
P.S. a neber to prosimtě jako rejpání:))
16.07.2007 09:09:00 | Nemůžu zapomenout