Bílé peříčko,
zmítané větrem,
lehce vznáší se,
neznámým směrem...
Lehce poletuje si,
přes louky a oceány,
nad zmrzlými póly,
a dvěma sněhuláky...
Do teplých kráju pak,
přes rovník a zase zpět,
za mou láskou teď,
za tou mě peříčko veď...
připomělo mi to první scénu z Foresta Gumpa. Teď si zrovna nemůžu vzpomenout, jestli tam jsou dvě r, ale báseň je to pěkná :)
21.07.2007 12:45:00 | prostě Zuzana
Ty jo jsem první člověk kterej to čet.To je čest(-: Taková nevinná ta básnička...hezká;-)
20.07.2007 00:33:00 | Haňa,dívka do nepohody