Plavil jsem se
ve skořápce z ořechu
bludný zelinář
kotvy dopadaly
na mou hlavu
to je potom nárok
na ztrátu orientace
chytal jsem vítr
se svinutými plachtami
zmateně měnil kursy
spoléhal na náhodnou trefu
a vždycky spolehlivě minul
Nevím
jestli jsem ten ostrov
našel já
nebo on si našel mě
ostrov
o který jsem rozbil
svou loďku
ostrov
na kterém nikdy
nebudu ztroskotancem
ostrov
který mi umožní
stát nohami pevně na zemi
... sunul jsi svou lodičku
... sunul jsi ji sám
... až doplula k nám ...
10.08.2007 08:15:00 | Marcella
Krásná báseň!!! Jsem ale zvědav, kde na tom ostrově
najdeš kanibalku páteční...
09.08.2007 18:03:00 | Bíša
Ve světě plném nástrah
a rozbouřených vln,
našel jsi svůj ostrov
svůj přístav, svůj dům.
Pevné kotviště a na něm nejkrásnější z žen,
se kterou můžeš jít i proti všem.
Můžem ti jen závidět a štěstí přát
co je krásnějšího než mít rád?
moc povedená básníčka.
09.08.2007 17:53:00 | čertíček24