Emanuel

na co předstírat štěstí ?
na co předstírat slzy ?

vždyť si každý střepama cestu klestí.
vždyť hrát si na konec je ještě příliš brzy...

protáhnout ztuhlý krk, až k nebi,
to jen aby..
jsi uviděl padat hvězdu
a něco si přál...

a jak je to dál?

pak už jen stačí natáhnout dlaň..
a naň ?
se ti posadí motýl !
setřeš mu pel a
on si stejně uletěl..
ikdyž ti na dlani pořád leží
tak čas si klidně dál běží..

,,Tak nazdar Emanueli ,
a nebo jak si se jmenoval,
rád bych tě i pochoval,
ale země by tě zadusila
a duši ven už nepustila.
Tak nazdar volnosti
a rozvaž nám už pouta
a odhoď je do kouta
tak jako strach a srdeční chvění,
vždyť se všechno tak rychle mění...''

rozlučte se vážení ..
s pocity
a bolením zubů
a s tím ,že my jsme já a ty...

rozlučte se vážení ..
s děckými střevíčky
a rozbitými koleny
a s tím,že vše schováte za víčky...

že nechcete?
a proč pak a na co?
že prý.... :

pro další uslzené loučení,
pro další invalidní naději,
pro další věci co nás změní,
pro další duševní zachvění...