Už znějí mi zvony z pekla
nepůjdu asi do nebe
co na tom hřešil jsem
já chtěl žít pro Tebe
chtěl jsem tě a chtěl jsem víc
chtěl jsem už nemám nic
Už bijí zvony z pekla
blíží se jeho plameny
já krčím rameny
jen v boha slepě věřit
bylo by jako nežít
Hledal jsem a nikdy nenašel
pro co jsem vlastně šel
nemám co měl jsem dřív
neznám co mít je klid
chtěl jsem Tě a chtěl jsem tě víc
nechceš mě tak nemám už nic
Už slyším zvony z pekla
nepůjdu asi do nebe
co bych tam dělal, bez Tebe
měl jsem Tě a chtěl jsem Tě víc
já jsem tvůj rub, Ty bylas líc
dívej se klidně z povzdálí
až mě tam někde upálí
pro Tebe shořím na popel
vem si mě ďáble vem
nelži mu, nelži že si to nechtěla
neboj se, zas vstanu z popela
Možná je cesta do nebe
dlážděná slůvky "pro tebe".
Možná, že všechno,
co´s kdy dal,
spočtou ti v bráně
- a pustí tě dál ...
30.08.2007 10:15:00 | Hesiona-Essylt
A mě tvoje básničky dostanou vždycky....Nám zas a zas se láska rodí z popela..
27.08.2007 02:29:00 | lampicka
...jedna z mnoha básniček, která mě dnes večer opravdu dostala. A že jsem jich četla!
26.08.2007 23:42:00 | V e r u n k a