S Tebou noci tak krátký se mi zdaj
a když prsty nořím do Tvých vlasů
vím,že takhle voní ráj!
Pak tmou ozvěna našich hlasů
šlehne jako bič
a my od bran všedních světů zahodíme klíč!
A ráno,tak modrý a zlatý od svítání,
nakreslím prstem srdce do mraků
a rty popraskané od líbání
zašeptají slůvka plná rozpaků:
mám rád něhu Tvých malých dlaní
a tichou melodii Tvého dechu,
když láskou usínáme vyčerpaní
schouleni jak rosa v mechu.
Mám rád vlhkou chuť Tvého klína
a zvuk zipu Tvých šatů,když se rozepíná.
Mám rád pohledy z pod přivřených víček
a husí kůži,když políbím Tě na pupíček!
A taky tu vzácně vzrušující chvíli,
když spolu blížíme se k cíli…
Mám rád každej den celej rok
Tvůj úsměv,Tvoje gesta,každej krok!
Mám rád když se Tvoje boky vlní
a všechny naše sny,i když se nám sotva splní!
Mám rád to tvé,co není může být…
Má vůbec smysl ocenění,když ta pravá stále není? Nádherná je báseň Tvá!!!
27.09.2007 00:12:00 | splintercell.new
S tebou se jistě
milovaná paní
cítí až rozkošnicky,
možná, že jako v ráji... :o)
pokud ta slova
nejsou jen veršováním,
co vypráví o kouzlu
milování ;o))
(jsem musela zase kapku jedu...
už asi jiná nebudu...)
06.09.2007 08:00:00 | Cecilka
To je nádhera,
tak nějak to prožívám i já.
Je to fakt krása taková až vzácná od chlapa.
05.09.2007 14:10:00 | Liduška
"Mám rád to tvé,co není může být…"
I tak se to dá napsat, tak mi nepiš do komentu, že to neumíš :-)
Ta poslední věta je velmi provokující (má pointu) je smyslná...Povedla se...
04.09.2007 10:45:00 | Rybí_kost