Láskou zemřelý
Láskou zemřelý
Umřel jsem,
Má láska mi řekla,
Že se mě už zřekla,
Prý mne nemiluje,
Ten kříž na zeď ona maluje…
Bolí to,
Přišel jsem o ní proto…
Zapomeň,
Řekla mi ona,
Zapomeň,
Ta láska je u dna…
Najdi si jinou,
A buď s ní šťastný,
Jdi cestou svou,
S ní to je prý marný…
Jak mám tu hvězdičku,
Nechat odejít,
Má sladká perličko,
Společnou cestou jsme měli oba jít…
Cítím zimu,
Cítím chlad,
Vidím tmu,
Tolik já tě mám rád….
Padám do temnot,
Mé srdce chladne,
Dohořel ten knot,
Já už jsem na dně…
Sbohem Pavlínko…
PS: Třeba někdy.. budu věřit….
Komentáře (10)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Láska dokáže být nádherná, ale také nejvíc bolí. Ale to všechno přebolí, ne hned, ale zase bude líp, to mi věř.
08.09.2007 19:25:00 | Lorraine
Lidi - Moc vám děkuji... Ale věřte že na tom dně, zůstanu dlouho... Ale to vám ještě formou básně napíši...
06.09.2007 20:00:00 | Lumen
... tohle hodně bolí ... ale každá bolest má i dno ... ty na něm stojíš ... dál se propadnout nemůžeš ...
06.09.2007 10:12:00 | Marcella
...skvělé...ne,vážně...víš proč?...když konečně padneš na dno,pak už je jen cesta nahoru...tak teď oklepat,odpočinout a ... svítí hvězdy...čeká ten barevný svět...
06.09.2007 10:08:00 | Žqáry
