Anotace: Zpytuju svědomí, ale nelituji ničeho.:-) Není to báseň, ale ani povídka,že by k zamyšlení ? :-)) PS. Básničky normálně nepíšu, tak sorrry...
Kolikrát se můžu dotknout slunce
aniž by mě spálilo?
Kolikrát se můžu procházet po útesu
aniž bych spadla?
Kolikrát se můžu nechat smáčet deštěm
aniž by mě utopil?
Kolikrát si můžu přivonět k růži
aniž by zvadla?
Kolikrát se můžu zamilovat
do tebe
(mé Peklo, mé Nebe)
aniž bych...
tě kradla té, které patříš?
Kolikrát můžu?
A...Můžu?
Až moc pravdivý..krásný a-----a díky za to, ať je to cokoliv-povídka, báseň či úvaha!:)
17.11.2007 18:00:00 | Barunka=o)
Deprimující? Spíš pravdivé. A výstižné. Prostě to tak v životě chodí.
Kolikrát už se stalo, že ten pravý nikdy nebyl sám?
15.10.2007 10:25:00 | Gina Rocca