T o b ě
T o b ě
stojím u okna
za ním už
noc všemocná
vzala tvary větvím
stromů
setřela odstín
barvám domů
.....
zlehka se opřu
o parapet
toužím být jinde
ne zítra,
ale hned...
.....
smíchala jsem
touhu a čas
oheň a mráz
a nemůžu usnout
.....
vstoupím ti do snů
aspoň na chvíli
přemůžu rozdíly
co dělí nás...
za ním už
noc všemocná
vzala tvary větvím
stromů
setřela odstín
barvám domů
.....
zlehka se opřu
o parapet
toužím být jinde
ne zítra,
ale hned...
.....
smíchala jsem
touhu a čas
oheň a mráz
a nemůžu usnout
.....
vstoupím ti do snů
aspoň na chvíli
přemůžu rozdíly
co dělí nás...
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
pojd
15.10.2007 08:59:00 | vodnař
Jsi poetická!
14.10.2007 22:51:00 | Bíša
Moc hezký.. ;)
14.10.2007 22:01:00 | Groovecz
Zajímavá básnička, žádné krkolomné metafory, ale cítím z ní opravdovost a upřímnost. Líbí se mi...
14.10.2007 21:45:00 | medojed
Kdyby se tak čas dal zhmotnit, či snad cestovat v čase, to jsou věci, které chce člověk ovládat zas a zase. Moc pěkná.
14.10.2007 21:45:00 | Raduzk