Freud by se divil
Freud by se divil
Anotace: (a nebo taky ne)
Jen okamžik co hned se ve vzpomínku promění,
jsou všechny chvíle s Tebou prožité a dávné.
A horký, prudký vzlyk je na Tě každé vzpomnění,
tvá vůně, kterou vdechnul jsem mi z nosu nevyvane.
Proč je to tak, že jsi pro mne Ona nemám ponětí,
ve snách svých dávám k Tvým svoje rty nelíbané.
Snad pro tělo a duši Tvou co podobá se dítěti,
Chci držet Tě v nahém objetí a prožít věci nevídané.
Jsi Ta, která v mém snu držela ve své ruce moje srdce...
Autor Michael František, 18.10.2007
Přečteno 491x
Tipy 4
Poslední tipující: truhlík, okapovaroura
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
Dear Fracesco, ta psychologie tě fakt baví, nevystudoval jsi ji náhodou? Mám takové fajn tušení, že ano, že se jí dokonce živíš? Jinak super báseň. Doufám, že to jen tak neanalyzuješ dokola............., tak zatim pa
06.08.2008 13:25:00 | PatriceB
