Anotace: aneb říjen přeje záření... ;)
Podzimní pohádku
chtěla bych vyprávět
pro povzbuzení spánku
a sladkou tíži víček,
když pokojem zavoní
čaj z máty
a vzdychne jehličí
(z výlohy Vánoc).
Pod peřinou
posvátné máš ticho,
co šeptá,
že i mládí jednoduše třeští
a nejhezčí hvězda
roztržitě zpívá
o nekonečnosti týdnů ve štěstí,
o tom,
že v objetí mráz může hřát
a k radosti občas stačí
že máš rád...
ale ale...:) smutněnka píše vyznání...jsem dojat:)
hihi:)
tak už láska
co strašila
nalhávala
posmívala se
ta láska
proklínaná
lakomá láska
co chodila kolem
dolehla?
:)
03.11.2007 11:46:00 | Favi
teplo pod peřinou, spousta čaje, studenej vítr ve vlasech, rozpálený dlaně a noční světla... to je můj říjen:)
29.10.2007 20:00:00 | Trdlo