Naděje

Anotace: Dokud máme naději, žijeme.

Potok zurčí,
řeka zpívá,
vlny tančí
ty se díváš
na podzimní valčík čirých vod,
tvé oči jsou však zavřené.
Modrá, je barva naděje.

Objímáš skálu,
tvé něžné prsty
dotýkají se zjizveného těla,
té chladné, pyšné paní.
Studená, neživá pomalu umírá.

Ne, v její hrudi bije srdce,
chtělo by zažít lidskou lásku,
ty mu jí dáváš,
hřeješ ho v dlaních
podáváš mu sedmikrásku,
letos už možná poslední.

Co na tom,
že tys jí nikdy neviděla,
drobná chudobka zkameněla
a skála celá štěstím rozkvetla.
Pak nahmatáš bílou hůl
svou věrnou společnici,
Díváš se chvili za skálou
a beze slova odcházíš.