Další prázdný list,
číhá na mě v koutě.
Dívám se mu do očí,
hrdě se na mne rozkročí.
Zahrajeme si?
Kdo z koho?
na srdci mám toho mnoho.
Nejsem básník,
nejsem psavec,
na záda si hodím ranec.
Vyrážím!
Kam?
Kdo ví.
Pravidla jsou stejná,
křičíš.
Já však nejsem jemná,
ruším je!
S Tebou nebo bez Tebe?
Na tom přeci nesejde.
Tak proč vracím se,
proč prohrávám
a před tebe uléhám?
Nahá, obnažená ve svých citech.
Zas a znova,
chci slyšet ta tvá slova
- Mám tě rád
rýmy skáčou,ale to mi nevadí...tvě básně mají něco v čem nezáleží na rýmech,ale na zdělen-a to ty dokážes velmi pěkně vylíčit,ale těm komu je příběh nevysvětlený,nejspíš mnoho nepochopí.říkám nejspíš,jelikož já v tom vidím svůj názor,ale nejsem si jist jeho pravdivostí
06.01.2008 11:51:00 | vox animi
No koukám, že píšeš v hodně úzké oblasti :o) , každopádně konec této básničky je hodně povedený. A díky za komentáře princezno.
01.11.2007 22:12:00 | JR