Vše je otevřené
nebe zem i mé srdce
tak proč bojím se
říci miluji tě.
Nemám strach z cíle
snad kráčím jen pomalu
a víc rozvážně.
Chci a toužím
vidět ti do očí,
cítit vzduch jak vibruje
když tvá hruď
střídá nádech a výdech.
Skládat s tebou mozaiku
obyčejných lidských příběhů,
co na tom,
že jsou z bazaru.
Nechci být muž bez tváře,
ach Bože,
neztrácej na síle
a vraž mi život do srdce…
…ach pověz mi,
že nebe je pro nás otevřené,
že klíčem minulosti
zavřu brány černé země
…miluji tě …
Tak řekni ta slova
hned.
Nežádej však odpověď.
Vyjádřené od srdce s upřímností, s nadějí ... tak to na mě působí. Je to pro mne zajímavá báseň, přišlo mi to jako kousek příběhu čehosi.
21.11.2007 12:59:00 | NikitaNikaT.
...tedy vážně, mně asi také něco uniklo...ale báseň je úžasná...a o to tu přeci běží...si myslím já... :-(((
14.11.2007 23:34:00 | Lota
Jasně, že vysvětlím :-) Pokud je Siorak blonďák, myslel tím pupík :-))) :-DDD
07.11.2007 13:01:00 | Levandule
...miluji tě...
končí každá moje sms
ze zvyku
z obavy, když skončí jinak
nebude již další
inflace
prý je známkou růstu
inflace slov
je spíše známkou úpadku
raději končím
...miluji tě...
J.s.
05.11.2007 23:39:00 | j.c.