Už nikdy to nebude jako dřív

Anotace: Tohle jsem psala po tom, co jsem udělala další zbytečkou chybu(a troufám si říct, že zatím největší)mého milostného života. Psáno při depce...lehce depresivní

Už nikdy to nebude jako dřív...

,,Co tady ještě chceš?" zeptá se hrubě,
ale ty stejně víš,
že už tě nemiluje.
Už? Jestli vůbec někdy.
Jestli tě jen nevyužíval tehdy.

Už nikdy to nebude jako dřív.

Po chodbě bloumáš,
teď už však sama
a smutně koukáš do neznáma
Minuost tě tahá zpět...

Propadáš v těžné deprese,
ale tak už to bývá
a já ti to nezazlývám...

Myšlenky máš náhle jiné,
ze světa se sprovodit.
Všechno bude zase dobré.
Děvče, zachovej teď klid!

,,Láska je ku*va!" zakřičíš
a naposled se kolem sebe rozhlížíš

,,Opravdu jsi to tak chtěla?"
,,Ano" řekneš pevně,
ale nepohlédneš na mě.
Vidíš totiž už rozmazaně...

Žiletka vjíždí do tvé kůže
a nikdo proti tomu nic nezmůže.
U bíle stěny ležíš
a v kaluži krve se topíš.
Vybrala sis ale sama...

Tak ustala tvá bolest,
odešlo tajemství a ty s ním.
A já nikdy, nikdy víc tě nespatřím.

Už nikdy to nebude jako dřív...