Jednou ...
Jednou ...
Anotace: Bylo to trochu zvláštní vyznání citů, ale v té chvíli mě potěšilo a inspirovalo ...
Jednou mi prý řekneš, že mě máš rád.
Jednou. Možná. Snad.
Jednou až najdeš dost sil pro těch slov pár.
Jednou. Možná. Snad.
Jednou až srdce dovolí rozumu
nebo spíš rozum dovolí srdci,
pak se mi podívej do očí
a budeš říci moci:
"Já tě mám vážně rád!"
Jednou. Možná. Snad ....
.... se toho dočkám.
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
...taky myslím, že tě má moc rád... však počkej, až začne ti na tvé básně ty svoje psát...:-)
07.12.2007 21:00:00 | Žqáry
Štepko, náhodou pokud do toho můžu kecat já, z toho mála co o G. vím, jedno vím jistě, má Tě opravdu hodně rád ...
a nezlob se na mně, že pro mne je prima vrba a kamarád :)
07.12.2007 14:09:00 | Romana Šamanka Ladyloba
No něco na tom možná Aťane bude. Ale občas to každá ráda slyší, i když to i cítí. A bez postranních úmyslů.
A roboti mi napsali NIC. Takže asi nic nebude. :o(
05.12.2007 09:27:00 | Štěpina G
Když řeknu mojí ženě, že ji mám rád - bere to jako podraz, že zase po ní něco chci. V určitém věku už v tom ženy vidí postranní úmysly (většinou právem).
04.12.2007 22:29:00 | Aťan
Když ono se jim to tak těžko říká ...hrdinům.
Moc hezká báseň počkám si na další tak piš a nenapínej mě. :-)
04.12.2007 18:49:00 | Lucie Teru
Kdo si počká, ten se dočká,
to je moudrost věky stará...
jen aby tě pak ta slova
příliš moc nešokovala!!
;o)))
04.12.2007 17:47:00 | Cecilka
