Na zlaté strunce pohádek
Na růžích z cizích zahrádek,
Tam kde lidé doufají,
Prsty se znovu potkají.
Pak v tmavomodrém blankytu
budeme hledat záštitu
pro naší letmou chviličku,
najdem si tichou lavičku.
A v koutě prázdné fontánky
Bez hrozných šatů s volánky,
Beze slov, která nectíme,
Znovu si lásku slíbíme.
Až zas budem všem na očích
Na tvářích jenom lehký smích,
A v srdci malý plamínek
Z noci a krásných vzpomínek.