Vyznání osmého dne

Vyznání osmého dne

Anotace: Jo...s hříchem na rtech.

Pomalu se ploužíš
Mými sny
Rozpoložený ve sklenicích
Vína.

Stékáš se
Po bílých papírech
Svěřuji se tichu
Že jsem dala
Že jsem vzala
Že jsem …
Že jsem.

Cítím
Zas a znova
Jak tvé rty
Šplhaj
Do nebeských výšin…

Opojená ve svém bláznovství
Čechrám vlasy
Jež mi nepatří

jak peří se snášíš
každou noc
k mému tělu

Tiše broukáš
Ukolébavku
S nejneuvěřitelnějším textem na světě
„miluji tě“
S víčky pevně semknutými k sobě…
Chci nevěřit.

Jak prázdno
V loži zemřelého
Jak prázdno
Ve vypitých číších
Jak prázdno
V mém srdci

Silná slova
Slabé holky

Nevracej se, milovaný.

prosím
Autor Zuz., 09.12.2007
Přečteno 433x
Tipy 18
Poslední tipující: pejrak, Kanzy, Liss Durman, Barunka=o), Pauline Toywelová, Bíša, duše v plamenech, Romana Šamanka Ladyloba, Sukuba, prostě Zuzana, ...
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Chci něco říct, ale nevím co. JEstli postačí, že se mi to líbilo...? A zanechalo to ve mně hluboký dojem!

10.02.2008 11:03:00 | Liss Durman

Co na to říct, když musíš mlčet, když slova ti od úst odtrhujou vlaky ujíždějící ti zas a znova před očima, když bezpečně stojíš ze závorou. Milá malá žužu, (na tebe to prostě sedí, na mě spíš to prostě) je to na tobě. On asi musí. A ty?
(BOX - číslo 5 žije - taky ti chcou asi něco říct)

09.12.2007 20:22:00 | prostě Zuzana

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí