Vyznání osmého dne

Vyznání osmého dne

Anotace: Jo...s hříchem na rtech.

Pomalu se ploužíš
Mými sny
Rozpoložený ve sklenicích
Vína.

Stékáš se
Po bílých papírech
Svěřuji se tichu
Že jsem dala
Že jsem vzala
Že jsem …
Že jsem.

Cítím
Zas a znova
Jak tvé rty
Šplhaj
Do nebeských výšin…

Opojená ve svém bláznovství
Čechrám vlasy
Jež mi nepatří

jak peří se snášíš
každou noc
k mému tělu

Tiše broukáš
Ukolébavku
S nejneuvěřitelnějším textem na světě
„miluji tě“
S víčky pevně semknutými k sobě…
Chci nevěřit.

Jak prázdno
V loži zemřelého
Jak prázdno
Ve vypitých číších
Jak prázdno
V mém srdci

Silná slova
Slabé holky

Nevracej se, milovaný.

prosím

Autor Zuz., 09.12.2007
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Chci něco říct, ale nevím co. JEstli postačí, že se mi to líbilo...? A zanechalo to ve mně hluboký dojem!

10.02.2008 11:03:00 | Liss Durman

líbí

Co na to říct, když musíš mlčet, když slova ti od úst odtrhujou vlaky ujíždějící ti zas a znova před očima, když bezpečně stojíš ze závorou. Milá malá žužu, (na tebe to prostě sedí, na mě spíš to prostě) je to na tobě. On asi musí. A ty?
(BOX - číslo 5 žije - taky ti chcou asi něco říct)

09.12.2007 20:22:00 | prostě Zuzana

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel