Zas je to tu!
Ta pachuť zkažené lásky.
Pořád je zarytá pod kůží
a ne
a ne
se vypařit.
Zas
mi němé hlasy nedají spát
a hučí do shořelého dne,
který mi zčernal
v jedné vteřině,
jak zfouknutá zápalka.
Jak dlouhé dokážou být
tři měsíce?
A jak dlouhé by musely být,
abych mohla zapomenout
na muka,
která mi byla denním chlebem,
a bez nichž
už neumím žít?
Zas budu psát
černou křídou mezi hvězdy
to
co nikdo nesmí vidět.
Psát
jen proto,
aby to dostalo tvar
a já tomu
zas
mohla chtít nevěřit.
A zas
dám jen další jméno
svému trápení.
A zas
to bude jen další
z těch mnoha
prázdných
..zas..
a bude další zas, takový je život... :( je to krásně napsané, líbí se mi to
16.12.2007 15:33:00 | MishaX