Ona

Anotace: od Romíka...

Už nevím, kde je hranice snění,
občas mívám krásné pocity i po rozednění.
Vkrádají se mi myšlenky o krásné paní,
jenže ta není k mání.

Proto chodím celý den,
jako bych byl postřelen.
Jeden její pohled způsobí,
že nastala i změna podnebí.

Místo toho, aby padal sníh,
já jsem teď v rozpacích.
Okouzluje všechno kolem sebe,
tak, že zmátla i nebe.

Když vidím tuhle krásku,
tak bych měl mít přes oči pásku.
Neměl bych se do ní zamilovat,
nesmím ji opěvovat.
Jsme navždy slibem rozděleni,
občas smutno je mi.