Blýskavé kamínky z očích Tvých září,
za oknem zůstal i apoštol najednou stát,
jak často viděl on z výšky jakpak se Ti daří,
já záviděl jsem mu to tolikrát,
voňavé kvítečky růžových lící,
já slíbal jsem lásko má tolikrát,
však nikdy jsem nedoved Ti naplno říci,
to jak moc já Tě mám rád,
ze rtíků přesladkých šly ke mě slova,
jež chvělo se moje bytí,
přál bych si cítit ,horkost tvých úst znova,
dříve..
než nás si ta z orloje se zvoncem chytí ...
Být tak tím kamínkem,
co mozaiku tvou tvoří,
být tak milou tvou,
jíž city tvé se dvoří,
být tak tím snem,
co s odvahou si sníváš,
být hvězdnou oblohou,
na níž tak rád se díváš,
být tak sluncem tvého nebe...
ze všeho nejvíc však milovat tebe.
05.01.2020 17:54:00 | Lili Starr