Slyším tě

Slyším
Zavíráš skříň
Známý zvuk domova

Slyším zásuvku komody
Slyším i tvé lehké kroky

Místnostmi provane vůně levandule
i žehleného prádla

Pečlivě rovnáš je na svou skrýš
kterou jsem náhodou objevil
když jsem hledal svou utěrku
a našel tvé tajemství . . .

Slyším i tvůj lehký vzdech
. . . stále častěji ho slýchám
i bolest
i smutek
i všechny ty pocity
které nedokážeš skrýt

Slyším tvůj suchý pláč
a nedokážu tě polaskat
protože jednou
však víš
bylo to mimoděk
jen tak

Odstrčila jsi mne

Možná to bylo jen tak . . .

Ale já od té chvíle se neumím
. . . vrátit za tebou

Bojím se . . .
. . . vím, je to hloupý strach
a při tom vůbec ani netušíš
jak tě miluji
a jak trpím . . .

Je to všechno podivně hloupé

Snad kdybys přišla
a zkusila mně políbit

Snad
. . . něco . . .

Ale kdo ví . . .