Všednost lednových rán

Všednost lednových rán

Anotace: O pocitech

Sbírka: Pod růží, Romantické zastavení

Je mi tak všedně, za kliku domu beru,
tak těžce se zvedá závoj šedé mlhy.
V mrazivém ránu, v bezútěšném šeru,
vše stejné je a jeden den jak druhý.

Však lednová jitra tiché kouzlo mají,
láska si počkala za rohem ulice.
Ti dva tak radostně k sobě pospíchají,
zahřát si rty a sdělit co nejvíce.

Jen láska ví, co šeptali si spolu,
když stáli tak tiše v dlouhém objetí.
Míjeli pak řadu temných, tichých domů.
Snad mířili oba k teplému doupěti.

Je mi tak všedně. Po ulici kráčím,
na tváři cítím mrazivé doteky.
Nemám svůj klid a asi něco ztrácím.
Obloha šedivá, chlad vane od řeky. .

Autor Maura, 25.01.2008
Přečteno 739x
Tipy 18
ikonkaKomentáře (11)
ikonkaKomentujících (9)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

05.02.2009 00:07:00   enigman

nevšední...

líbí

30.01.2008 12:23:00   Maura

Ano, může. Díky,Bíšo.

líbí

29.01.2008 22:14:00   Bíša

I všední a šedý den může býti v lásce krásný...

líbí

26.01.2008 11:18:00   Psavec

Moc pěkně píšeš.

líbí

26.01.2008 00:48:00   NikitaNikaT.

Zvláštní pocit dýchá na mne tato básnička ..., ani nevím přesně. Přinde mi, jakože je tam radost a pak smutek (stroze řečeno) ...

líbí

26.01.2008 00:46:00   carodejka

Krasne jako vzdy, basen vyjadřuje tolik nadhery a krasy kolem.

líbí

25.01.2008 22:57:00   Maura

Každý den je vzácný a já náhodou ráda pozoruji lednovou oblohu.

líbí

25.01.2008 21:14:00   Lorraine

Také znám ta mrazivá rána, kdy mráz štípe do tváří a přesto to nevadí, je lezavo a stejně si nepotřebuji zvednout límec...miluji tahle rána...i proto, že jich zase nebývá tolik...

líbí

25.01.2008 18:00:00   Kozoroh 1

I když se den Ti všedním zdá,
je plný mnohých krás,
až přivyknou si očka Tvá,
i Ty je spatříš zas!
Nejhezčí je, co poznáváš
svým vnitřním zrakem jen,
co ve svém srdci ukrýváš
jako svůj tajný sen!
Do svého srdce bez klepání
vejdi a snad nalezneš tam
odpověď na to, co Ti brání
vznést se zas k touhy výšinám
a prožít Lásku, která hřeje
a lidem sílu dodává
překonat chvíle beznaděje,
být tím, kdo štěstí rozdává!
No, to by snad už stačilo! Dost jsem se napředváděl! Ale ta Tvá tři dílka mne naplňují nadějí, že zas tady naleznu někoho, kdo píše tak hezky a něžně, až se srdíčko zatetelí a vlastní můzy se proberou z dlouhého, téměř mrtvolného spánku! Díky moc, žes je zas probudila! Už bylo na čase odhodit smutek ...;o)))

líbí

25.01.2008 18:00:00   Maura

Díky, já jsem to psala na základě vlastních pocitů.

líbí

25.01.2008 17:57:00   Veru

Tak všedně...povytáhnout límce od kabátu,aby mráz nezebal...v poslední sloce se vidím...na Nábřeží...(dívám se na to šedivý nebe...a přemýšlím, jestli dneska už vyjde slunce- nebo bude zas zataženo...)

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.4 ⋅ Facebook ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel