Viděls moře?
Já ano!
Krásnější z večera jak ráno,
kdy vlny dmulo lidské hoře
probdělých nocí samoty
Pak přišels ty s červánky na obloze
Pojednou jsem netušila
zda svítá či večernice k spánku volá
Má duše bita vraníky zběsilými
Jim pod kopyta házím rými
Chvíli nasytí se,
na to v ještě větším běse
počnou hříšný tanec
Přestaňte!
Dost již!
Konec…
Konec?
Ach ne, to ne!
Nechť raděj mistral zavane
pofoukat rány nedané
Přijď jen větře, přijď a duj!
V těle žádost rozpaluj,
pak spolu vplujem nad oblaky
Já moc chci!
Snad ty taky…
Moře je opravdu krásné a nemluvě o zapadajícím Slunci, mám touhu zase někam tam v dáli vyrazit ... děkuji za tuto báseň, vybavila jsem si jisté vzpomínky, sice bolestné ... ale také vlastně hezké.
05.02.2008 17:09:00 | NikitaNikaT.