... protékáš mě

Prolog
ententýkem cukrblíkem
vyrostlo ve mně světlo
svými prsty mi srdce hnětlo
pak nalilo si kafe s mlíkem
a proutěnou metlou
s ušmudlaným kapesníkem
provedlo předpodzimní úklid lásek

tak teď mám vztek

a taky hromádku ručiček, číslic
ozubených koleček, písku... a příslib
slunečního svitu z hodin co vlastně nikdy netikaly
krásně jsme si spolu hráli
šlapalo nám to přesně na vteřinu
než jsi mě... minul
.
.

...protékáš mě

mořem tekutých krystalů
plavala jsem
když čas se ještě měřil postaru
ručičky hodin ukazovaly na sen
nikdo nic nehrál pro zlato oskarů
každá báseň
odtékala pomalu
a byla tvým hlasem

momentálně myšlenky váznou
je časoprázdno
a chladnou vášně

vážně
.
.
.