Z lásky mám lože
Z lásky mám lože
Vnes do mých snů zas silnou vůni šeříků,
pokorně vítám každé nové ráno,
na rtech máš obtisky mých malých prstíků
a na jazyku slovo, kurtizáno!
Překrásná tvářička šálí klame,
říkal si možná lásko tisíckrát,
co se má stát, ať se stane,
jen čistou duší tě toužím hřát.
Co se to s námi vůbec děje,
do nitra boříš ostří nože,
svědomí plné beznaděje,
smrt přichystala lásce lože.
Jdu cestou hanby v krutém světě,
z nevědomosti jsem zhřešila
a ty vše řekneš v jedné větě,
raděj bych vůbec nežila!
Lituji všeho bez nadsázky,
činím už pozdě pokání,
mé city k tobě z velké lásky,
nad propastí se naklání.
© 2008, Sidy
Komentáře (18)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
Stalo a už to nesmažeš,
jako louži šutrem neutřeš,
však hele, kdo Tě teď svádí,
to smích kroutí se a předvádí,
volá hola, hola, pojď se mnou!
a výčitkám hned zavři hubu zlou!
:-D :-D :-D
16.02.2008 16:12:00 | vandule
Kdo někdy nezhřešil?Najde se někdo takový? Být nesmiřitelný,neznamená být spravedlivý.
Lidé by si měli víc odpouštět.
15.02.2008 23:07:00 | s.e.n
