DCERO

Přišla jsi na svět jak poupě v moruši
rozpukáš v květy sladkého plodu
dozráváš pomalu v slunečním shonu.

Obklopená starostí svých věrných sluhů.

Poznáváš ptáčata i lidské hlísty
které okusují právě narostlá křídla
rozletu tvého těla a rozum tlačí
hluboko pod práh tvého chtění.

Vyzrálas rychle
plodnice stárne
povrch se scvrkává
nějak moc rychle
však sladkost v nitru tvém
dozrává v vrchol
nektarem napojíš
desítky mrtvol.

Žiješ si šťastně
rozdáváš smysl
a až si uvadneš,
změň se v dobromysl.

Tvůj táta