Vzdech..

Došel jsem na točnu
můžu zpátky na jih
trochu si odpočnu
v rozmlácenejch saních

náklad jsem poztrácel
potah samá díra
u poslední štace
není co bych sbíral

nezbyl ani krajíc
zamrzlýho chleba
není k snědku pranic
ač za nehet třeba

není tu života
natož stisku rukou
bludného pilota
nad mou z běd parukou

možná mě uslyší
sněhová královna
můj hláseček myší
neposlouchá zrovna

poraď si sám, říká
jedna moudrost platná
nechceš-li naříkat
dál do nenávratna

prudce se nadechnu
studí z plic tou změnou
ne víc, nežli vzdechnu
vzdech ten - je Tvé jméno

pak je ticho chvíli
zpátky jsem na jihu
.. plíce necítily
nežli deky tíhu