Jsem tu,
jsem tady,
jsem sama sebou,
hlavně když jsem s tebou,
jsem ta, co usíná ti na hrudi,
jsem slunce, co ráno tě probudí.
Jsem ta, co o ní v noci sníš,
jsem jen tvoje a ty to víš,
jsem ta, po které toužíš,
když krajinou snů kroužíš,
jsem normální i zvláštní,
jsem stydlivá i plná vášní.
Jsem tu jen pro tebe,
společně kráčíme do nebe,
společně tam jdem,
hvězdnou nocí, slunečným dnem,
nejsem jen pouhý sen,
víš to, skutečná jsem.
Já vím, že tu jsi. Schováváš se kdesi v obrazovce,
u jinýcho PC.
Jsi tam? Haló!
Zavěsila. Hmmmmm. Asi ji unes Drak
13.06.2008 20:29:00 | jehlaspichlas
Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.
Jan Werich
sem tam se nám to i podaří :o))
02.03.2008 17:37:00 | Bean
Hezká básenka, plná optimismu, zamilovanosti, lásky a má takový svůj rytmus.
26.02.2008 21:07:00 | NikitaNikaT.