smutek

Anotace: bez komentáře ....nevím co k tomu dodat ...asi jen to, že člověk si neumí vážit toho co má...

Sedím na kraji postele,a čas který kolem letí nevnímám,
myslím jenom na Tebe, na krásné chvíle s Tebou vzpomínám.
Stále cítím Tvé pohlazení, jak hladíš mě ve vlasech mých
stále cítím vůni Tvou, slyším v dálce Tvůj krásný smích.
Ve svých snech si Tvé objetí vychutnávám, bylo plné lásky, něhy,
proč musím koukat nyní do prázdné bílé stěny??
Slibovals mi věčnou lásku Tvou a přesto já teď sama bloudím černou tmou.
Mé srdce stále miluje to Tvé, vroucnou a hlubokou láskou
a moc Tě prosí, nezakrývej ho černou páskou...