Anotace: Roztrhání fotky uleví emocím, ale pouhé kliknutí na tlačítko DELETE???
Zažloutlý kousek papíru,
tátovy obrázky dětských krůčků,
rozpadají se v krabicích na prach.
Dnes listuji adresářem našich fotek
jedinečné okamžiky odháním kliknutím.
Na fotkách studeně svítících do tmy,
objímáš mě, směji se, topíme se v sobě.
Promilovali jsme svítání. Patřil nám celý svět.
Dnes už pro sebe máme jen smutek a beznaděj.
Kéž by měl i život tlačítko RESET.
Velmi pocitové a smutné dílko. Snad bude lépe. Nevím, reset pro život ... někdy by se to snad hodilo, ale nende to a musíme jít dál ...
28.03.2008 08:26:00 | NikitaNikaT.