Zklamán jsem z lidí...
ne z lidí ale z jejich rozumu...
Nečekej radost ze slunce
Dává tolik světla a přece nevidíš
Čas létí jako jestřáb nízko nad vodou
Neboť voda je lék, který tě vyléčí
Štěstí najdeme jen v sobě
Kroky po lese mezi stromy
Bez lidí abys slyšela tlukot svého srdce
Nechci se loučit neboť se nevrátím
Nádherná, moudrá báseň. Oceňuji Tě za ni, Rbb! Krása a teď už vím, že je to přesně tak. X
01.04.2008 12:01:00 | Oči
Pro mne velmi bolavá a smutná ... nevím, čím to, mnou? Bo některými slovy ... možná tím koncem. Na něco jsem si vzpomněla.
31.03.2008 18:34:00 | NikitaNikaT.