Poslední přání

*
Často na mě myšlenka sedá,
jak včela na kvítko
bodá a bodá.
Kdybych už zítra motýlem se stala,
co posledního spatřit chci?
Tajím dech před malinkou vločkou,
odpovědí
co nehřeje.

A kdyby ledovců kry snad
zamrzly mi v srdci
přec nepřestane tikat.
Odměřené tik tak...

A kdyby drápy nočních ptáků
zhasly mi zrak
pak chci žít věčně.

Kdybych se tak mohla naposled
než vzlétnu,
projít zelení Tvých očí
a políbit dvě malé sedmikrásky,
jiskřičky, co nepřestanou zářit
v té nejhlubší tmě,
letělo by se mi lehce.

Pak i ta nejhorší smrt
byla by milosrdná.
*