Anotace: o slzách...
Smutně lesklé kapičky
jemně po tváři planou,
z niž každý doušek maličký
zanechá stopu slanou.
Jejich smutné pramínky
už dlouho se v nich topí.
Kdo jim dal k tomu záminky?
To nikdo nepochopí.
Kvůli komu saje
mech ty zbytky lásky?
Až moc dobře zná je.
Padají,a padat budou dál,
jak listy sedmikrásky,
jež vítr rozfoukal.
22.05.2008 17:38:00 NikitaNikaT.
Smutná básenka, první sloka je skvělá ... vím, to slovo se asik mocka nehodí.
15.04.2008 20:14:00 Duše zmítaná bouří reality
Kvůli komu saje
mech ty zbytky lásky?
Až moc dobře zná je.
Tahle část se mi líbí asi nejvíc - asi pro svou jedinečnost a originalitu :) jinak celkově fakt moc pěkná básnička...