Smutně lesklé kapičky
jemně po tváři planou,
z niž každý doušek maličký
zanechá stopu slanou.
Jejich smutné pramínky
už dlouho se v nich topí.
Kdo jim dal k tomu záminky?
To nikdo nepochopí.
Kvůli komu saje
mech ty zbytky lásky?
Až moc dobře zná je.
Padají,a padat budou dál,
jak listy sedmikrásky,
jež vítr rozfoukal.
Smutná básenka, první sloka je skvělá ... vím, to slovo se asik mocka nehodí.
22.05.2008 17:38:00 | NikitaNikaT.
Kvůli komu saje
mech ty zbytky lásky?
Až moc dobře zná je.
Tahle část se mi líbí asi nejvíc - asi pro svou jedinečnost a originalitu :) jinak celkově fakt moc pěkná básnička...
15.04.2008 20:14:00 | Duše zmítaná bouří reality