Snad čekáš právem polibek a chválu,
Ty, s postavou a gestem, které ladí
kadeřím, vlajícím kol smíchu v lící,
života vzor pro nezkušené mládí,
vzdálená lásko z časů bez signálu
Z proutí koš splétáš a z krajkoví šálu
zkušenou rukou, co zúročit zná um,
až věřit zdráhá se oko zírající
sudičky vizí jak vládneš vřetenům,
dar kumštu máš a talent principálů
I veršů skvost, ozdobu slávy sálů,
tajně mícháš, Ty vlídná kouzelnice,
kastanět hlas zaznívá na ulici
při volném kroku nespoutané lvice,
magická vílo dětských karnevalů
Ač marně čekáš polibek a chválu,
na rozcestí soumraků je citu chlad
když mlčení jen druh je vítající,
s ránem opět zaskví se Tvůj majestát,
lásko vzdálená, z časů bez signálu
V tvé mysli zapuštěné kořeny
já krásná budu stále,
ač vzdálená a sešlá lety,
dál budeš posílat mi květy.
23.04.2008 19:48:00 | takova
Ahoj..
dlouho jsem tady nezavítala. Byla to škoda, protože toto mi aj trošku chybělo. Krása :)
20.04.2008 12:01:00 | Najlin
Díky za tvé vždycky dobré veršíky. Ráda tě čtu
a přitom není nutný ani komentář.
17.04.2008 14:18:00 | Marfuša
Láska vzdálená a bez signálu
a přesto pro ni verše krásné máš-
co již od mládí pevně sedí v mysli
pak na to s léty rád zavzpomínáš.
17.04.2008 07:55:00 | s.e.n
Časy bez signálů... nebo opačných signálů, zkreslujících pravdu... to je asi omyl přírody... nebo nás lidí...
16.04.2008 23:40:00 | Levandule